Máte exekuce? A mohla bych je vidět?

„Máte exekuce? A mohla bych je vidět?“

Volal mi chlapík, že má barák a chtěl by ho prodat. Už do telefonu zněl trošku jako pastelka se zlomenou tuhou, ale kdo jsem já, abych dával na první dojem, tedy se vydávám dobrodružství vstříc. Tak si od něj vyžádám číslo popisné, s tím, že se mu ozvu, až si udělám krátký průzkum.

Na katastru nacházím tři exekuce od tří různých exekutorů. Tak nějak tuším, že z toho zakázka nekouká, protože v kombinaci s jeho rétorikou, ze které lze snadno vyčíst vysoká škola života, to není úplně typ klienta, kterého bych vyhledával. Ale mám v sobě i charitativní část osobnosti a ta zavelela se tím trochu zabývat.

Nahlížím tedy do centrálního registru exekucí, kde však nacházím pouze jednu z nich. Zbývající dvě v registru nejsou. A ta jedna, u které vidím i detail, odhalí, že dlužná částka je něco přes tisícovku a i s náklady na vymáhání je to celkem něco málo pod desítku.

Vlna mírného optimismu je příčinou toho, že neváhám a píšu zbývajícím dvěma exekutorům o informace k exekucím. Tak nějak předpokládám, že už jsou zaplacené a dosud jen nedošlo k výmazu z listu vlastnictví, což exekutoři rádi zanedbávají. Nebohý spoluobčan v mých očích trochu stoupá na hodnotovém žebříčku do kategorie „udělal nějaké chyby, ale zodpovědně je řeší“.

Prdlačky. Druhý den se od obou exekutorských úřadů dozvídám, že opak je pravdou – na LV nebyly dosud exekuce propsány, bude tak učiněno co nevidět. Povinný nekomunikuje a splacena nebyla ani část.

Volám tedy dotyčnému s tím, zda si je vůbec vědom existence tohoto problému. „Jo, to vim, to jsou malý peníze, já to doplatím.“ S tím se loučíme, přeposílám dotyčnému kontakt na všechny tři exekutory, aby je nemusel hledat a vzhledem k tomu, že mám zánět spojivek, tak se domlouváme, že se ozvu koncem příštího týdne (to jest dnes).

Dnes tedy volám, předtím jen tak cvičně nahlédnu do registru exekucí a už tam jsou vesele zobrazeny všechny tři. Tedy, ehm, čtyři. Jedna přibyla. 🙂

Pán neví, kdo jsem, tak se mu připomínám. Zdá se, že stále neví. Nevadí, zakázku už si v hlavě mažu z kategorie „potenciální klienti“ a jen tak ze zájmu se ptám, jestli měl čas řešit ty exekuce.

Dotyčný odpovídá, že je to v pohodě a že se to zaplatí z prodeje. Odvětím mu, že doporučuju to spíš uhradit, protože dům se čtyřmi exekucemi se opravdu neprodává tak snadno. Navíc pokud se jedná o relativně malé částky, tak není o čem moc přemýšlet.

Na to mi dotyčný odvětí, že „si stejně dělá výběrko na makléře a využije tu nejlepší nabídku“. Odpovídám mu, že v tom případě mu přeju, aby našel kolegu, který bude mít více odvahy, než sebezáchovy a už teď vlastně toho kolegu tak trochu lituji.

Vlastně jsem to tedy řekl jen pípajícímu telefonu, protože dotyčný bez rozloučení zavěsil hned poté, co dořekl svou pracně budovanou repliku.

Já ho tedy mažu, bejka a jsem rád, že jsem na něj vyplýtval jen pár desítek minut a pár stovek za náhledy do rejstříků. Ušetřilo mi to hodně starostí, marně vynaloženého času a mnohem vyšší náklady, kdybych se nějak nechal ukecat a šel pro něj pracovat. Šance na úspěch by totiž byla velmi mizivá, jak už to u těhle lidí bývá.

Však on to nakonec prodá. Za polovic, nedobrovolnou dražbou, případně spekulantovi, co ví, jak si ho povodit. Já to vím taky, ale tyhle věci nedělám.

A teď vážně: proč jsou exekuce na nemovitosti problém?

Exekuce není jen „poznámka v rohu“ na listu vlastnictví. Je to zákaz nakládání s nemovitostí podle § 47 exekučního řádu. To znamená: dokud tam visí, majitel nemůže legálně prodat ani darovat dům. A když těch exekucí máte víc, je to jako byste chtěli odjet s autem, na kterém už visí tři botičky a za rohem stojí dalších pár policajtů, kteří mají plnej pickup.

Proč kupující utíkají pryč? Protože i když složí miliony do advokátní úschovy, nemusí se nikdy stát vlastníky. Katastr samozřejmě vklad zamítne.

Pokud je exekutor jeden, tak se to dá. S exekutorem se domluví, že kupující přijde společně s prodávajícím přímo k exekutorovi, tam vyskládá na stůl vymáhanou částku, exekutor obratem vystaví potvrzení o skončení exekuce a rovnou u něj na stole se podepíše kupní smlouva. V opačném pořadí to dělat nejde, protože prodávající nemá oprávnění kupní smlouvu podepsat, dokud na ní vázne exekuce.

Ale teď si představte, že je těch exekucí víc. Odehraje se stejná scénka, ale kupní smlouvu stále podepsat nejde, protože tam visí ty další. Kupující tedy vydal ze své kapsy peníze a kupní smlouva pořád není. Sednou tedy do auta a jedou k dalšímu exekutorovi. Tam chudák kupující zaplatí další exe a takhle dokola až k tomu poslednímu. A tehdy se prodávající šprajcne a řekne „pane já vás neznám, nashledanou“. Kupující zaplatil tři exekuce a nemá v ruce nic, na základě čeho by se měl stát majitelem domu.

Samozřejmě, vše lze ošetřit různými rezervačními či jinými občanskoprávními smlouvami, které nebudou přímo navázané na dům (protože k němu nemá prodávající dispoziční práva), ale mezi námi, chcete řešit vymahatelnost smlouvy s někým, kdo je notorický neplatič a má své závazky evidentně na párku?

Navíc ani veřejné rejstříky typu katastr nebo centrální evidence exekucí nezajistí plné info o všech existujících exekucích. Ty procesy chvíli trvají… Museli byste se doptávat na okresím soudě, zda není na dotyčného podaná nějaká žaloba, atd.

Dokud se jedná o menší částky, dá se s tím nějak pracovat, pokud je člověk dobrodruh. Když se objeví nová exekuce a prodávající spolupracuje, tak i když přibudou další a další exekuce, tak se to dá lepit a lepit a v jednu chvíli prostě dojdou… Blbé je, když by byly vysoké a stalo by se, že jejich výše překročí cenu kupované nemovitosti. To pak už nepomůže nic.

Pro kupujícího je to právní minové pole a nikdo nechce mít svůj vysněný dům spojený s tím, že se soudí, kam zmizely jeho peníze. Takže pokud máte na nemovitosti exekuci, vyřešte ji a jděte prodávat až potom. Pokud jich máte víc, vyřešte je a jděte prodávat až potom. Pokud jejich tolik, že to hraničí s cenou nemovitosti, nebo ji dokonce převyšují, vyhlašte bankrot, nechte se oddlužit, jděte do insolvence nebo si vemte dobrého právníka a nějak se z té situace dostaňte. Ale nesnažte se prodat dům na volném trhu – nejde to.

No a nakonec je tady vždycky možnost to neřešit – stejně jako frajer výše. Spekulanti už si brousí vidle!

Tak zas někdy jindy u nějakýho hezkýho domu nebo bytu s rozumným majitelem. Chcete prodat svou nemovitost? Pokud se poznáváte v tom příběhu výše, tak mi nevolejte. Já mám rád svůj zen. V opačném případě jsem tu pro vás, kontakty najdete na tomto webu všude kam se podíváte, nahoře i dole.